Ceny akcií

Nejhodnotnější české akcie

Jak se tvoří cena akcie?

Cena akcií se obvykle udává jako tržní nebo jinak řečeno aktuální hodnota, za kterou se akcie obchodují na burze. Hodnota akcií se zobrazuje na základě nabídky a poptávky investorů. Nikdo konkrétní ji tak centrálně neřídí.

Pokud je poptávka po akciích vyšší než nabídka, pak hodnota akcie roste. A samozřejmě naopak, pokud klesá poptávka po určité akcií, pak klesá i tržní cena akcie.

Cena akcií je zobrazována v reálném čase na burzovních platformách a finančních webech, často doplněna o další informace jako denní minimum a maximum, objem obchodovaných akcií a změny ve srovnání s předchozím dnem, předchozí hodinou a podobně. Tržní vývoj akcie je dynamická záležitost. Jejich cena se typicky každou vteřinu během obchodních hodin burzy. Některé burzy ale neukazují pohyb po vteřinách, ale například po minutách nebo čtvrt hodině.

Mějte ale na paměti, že zobrazení aktuální ceny akcie může být pro běžného uživatele zpožděné. Jde o to, že zobrazit cenu akcie v reálném čase v některých případech umožňuje provozovatel konkrétní burzy pouze profesionálním investorům. Popřípadě těm retailovým investorům, kteří si tuto službu předplatí. Zpožděné ceny uvádí například Pražská burza (PXE) nebo evropská burza XETRA se sídlem ve Frankfurtu. V USA je naopak v současné době trend takový, že cena je zobrazena v reálném čase všem, tedy bez omezení.

Cena akcií se typicky udává v měně země dle burzy, na které se akcie obchoduje. Uveďme si některé příklady. Na Newyorské burze (zkráceně NYSE) nebo také na burze Nasdaq půjde o americké dolary (USD). Na burze v Londýně (zkráceně LSE) jde o britské libry neboli GBP anebo na Frankfurtské burze (zkráceně FSE) zase o eura (EUR).

Investoři z jiných zemí, kteří chtějí investovat na zahraničních burzách, musí brát v úvahu směnné kurzy mezi měnami, což může ovlivnit jejich investiční rozhodnutí ale i budoucí výnosy. Pozorně tedy sledujte, v jaké měně se cena vámi vybrané akcie udává.

Historie akcií

Historie akcií, tak jak je známe dnes, sahá až do 17. století. Tehdy vznikly první obchodní společnosti, které potřebovaly financování pro své námořní expedice a další obchodní aktivity.

Šlo nejprve o nizozemskou společnost Dutch East India Company, která vydala první veřejně obchodovatelné akcie v roce 1602. Tato společnost umožnila investorům nakupovat podíly na svém podnikání. Tím se investoři stali prvními spolumajiteli této firmy. Měli pak nárok na vyplacení podílu ze zisku.

Vydání prvních akcií poté vedlo k založení prvních burz v Evropě. Začal tak vznikat první moderní kapitálový trh, jak jej známe dnes. Obchodování s akciemi se rychle rozšířilo a stalo se populární formou investování, což vedlo k rozvoji dalších burz po celé Evropě a později i v Americe.

První světové burzy

Za úplně první světovou burzu se považuje Amsterdamská burza. Byla založena v roce 1602 v Nizozemí, a to v souvislosti s vydáním akcií Dutch East India Company. Šlo o první burzu na světě, kde se veřejně obchodovalo s akciemi. Amsterdamská burza se rychle stala centrem mezinárodního finančnictví a položila základy moderních burzovních systémů, čímž významně přispěla k rozvoji globální ekonomiky a obchodování.

Za první novodobou burzu se často považuje Londýnská burza (London Stock Exchange, LSE). Londýnská burza má své kořeny v obchodování s akciemi, které začalo koncem 17. století. V té době se obchodníci scházeli v kavárně Jonathan’s Coffee House, kde se uskutečňovaly první organizované obchody s akciemi.

Londýnská burza se postupně rozvinula do standardní organizace, která zajišťovala regulovaný trh pro obchodování s cennými papíry. V roce 1801 byla burza formálně založena a začala operovat na Old Broad Street v Londýně. Tato instituce hrála klíčovou roli ve financování průmyslové revoluce a růstu britského impéria, čímž se stala předchůdcem moderních burzovních systémů po celém světě. Londýnská burza stále funguje a je jednou z nejvýznamnějších globálních burz.

Dále byla jako první na americké půdě založena Newyorská burza (New York Stock Exchange, zkráceně NYSE), a to v roce 1792. Tehdy celkem 24 obchodníků podepsalo Buttonwoodskou dohodu. Tato dohoda stanovila pravidla pro obchodování s cennými papíry a položila základy pro organizovaný trh. Původně se zde obchodovalo s dluhopisy a akciemi pouze pěti společností. V průběhu let se NYSE rozrostla a stala se největší a nejvýznamnější akciovou burzou na světě.

Historický vývoj cen akcií a indexů

Cena jednotlivých akcií a celých indexů, které jsou z akcií složeny, je proměnlivá neboli volatilní. To je základem obchodování. Ceny stále jen nerostou – a naopak až na výjimky ani jen neklesají.

Historicky vzato ceny většiny kvalitních akciových titulů dlouhodobě rostou. To platí ještě výstižněji pro celé akciové indexy, které jsou typicky složeny z mnoha desítek nebo až stovek akcií. Pochopitelně tento růst se netýká společností, které zcela zkrachují, popřípadě indexů, které zaniknou.

Od vzniku prvních akciových trhů v 17. století se ceny akcií pohybovaly podle ekonomických podmínek, technologických inovací a geopolitických událostí. Například index Dow Jones Industrial Average, který funguje od roku 1896, zaznamenal dramatický růst během 20. století, a to navzdory velké hospodářské krizi ve 30. letech i dalším následným recesím.

Od 80. let 20. století došlo k významnému nárůstu cen akcií, který byl popohnán zejména technologickým boomem a globalizací. Tehdy byly vytvořeny nové indexy jako například Nasdaq Composite (zkráceně jen Nasdaq). Ten zobrazuje výkonnost primárně technologických společností.

Jak ukazují dlouhodobé grafy, i přes krátkodobé výkyvy mají akciové trhy jasnou tendenci růst, což je stěžejní zejména pro dlouhodobé investory.

Co ovlivňuje cenu akcií

Cena akcií je ovlivňována řadou faktorů. Můžeme je typicky rozdělit na interní a externí. Interní faktory se týkají vnitřního fungování konkrétní společnosti, tedy jejího výkonu a podobně, zatímco externí faktory zahrnují širší ekonomické, geopolitické nebo jiné podmínky týkající se celého trhu.

Finanční zdraví firmy

Jedním z hlavních interních faktorů je finanční zdraví společnosti. To zahrnuje její příjmy, ziskovost, zadlužení nebo cashflow. Společnosti se silnými finančními výsledky a stabilním růstem mají tendenci přitahovat investory, což zákonitě zvyšuje cenu jejich akcií. Naopak, pokud firma vykazuje pokles zisků nebo problémy s dluhy, cena akcií může klesat.

Důležitým faktorem je také řízení a strategie společnosti. Kvalitní vedení, které dokáže efektivně řídit společnost a její zdroje a také zavádět inovativní produkty či služby, může zvýšit příjmy firmy a tím i její hodnotu.

Ekonomické podmínky

Mezi externí faktory patří zejména ekonomické podmínky pro podnikání. Jde tak například o růst HDP v zemi, kde firma podniká, dále míra inflace, úrokové sazby nebo také míra daného státu. Ekonomický růst obvykle vede k vyšší poptávce po produktech a službách, což může zvýšit také příjmy a ziskovost firem.

Faktorem jsou i úrokové sazby neboli “cena peněz”, jak říkají ekonomové. Když centrální banky zvyšují základní úrokové sazby, náklady na půjčky rostou, což může zpomalit ekonomický růst a snížit firemní zisky, protože firmy si běžně půjčují. Půjčené peníze používají na rozšíření svého podnikání. Vyšší úrokové sazby a tím pádem dražší půjčky tak často vedou k poklesu cen akcií. A naopak nižší úrokové sazby mohou podporovat ekonomickou expanzi firem a růst akciového trhu jako celku.

Regulace a politická rozhodnutí

Státy mohou prostřednictvím svých zákonů ovlivnit cenu akcií. Například změny týkající se daní nebo státních regulacích mohou mít přímý, často negativní dopad na ziskovost společností. Například zvýšením korporátní daně mohou jednotlivé státy snížit zisky společností a tím dojde k poklesu jejich ceny na akciovém trhu. Případně mohou politici rozhodnout o zákazu nebo velkém omezení určitých výrobků nebo služeb, které daná firma nabízí. A tím pádem tak uměle negativně ovlivní hospodářské výsledky této firmy a cenu její akcie.

Technologický pokrok a inovace

Také inovace a technologický pokrok značně ovlivňují cenu některých akcií zejména v posledních letech. Společnosti, které přicházejí s průlomovými technologiemi nebo skvělými inovativními produkty, mohou rychle získat vyšší tržní podíl a navyšovat tak své příjmy.

Vidíme to zejména na segmentu umělé inteligence (AI), který pozitivně ovlivnil výsledky nejedné technologické firmy zejména v USA.